Jaká jsou hlavní témata, která trápí novou generaci budoucích lídryň a lídrů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací? Nedávný kulatý stůl v Technologické agentuře ČR (TA ČR) otevřel prostor pro upřímný dialog o tom, co znamená vést výzkumný tým, jak skloubit kariéru s rodinou a kde leží hranice mezi flexibilitou a vyhořením. Z diskuse vyplynula jasná potřeba společného úsilí – jak na straně dotační politiky, tak na straně institucí, v nichž výzkumnice a výzkumníci působí.
Pro začínající výzkumnice a výzkumníky je vedení vlastního týmu profesní výzvou, která v sobě nese obrovskou vášeň pro nové poznání, ale také vysokou míru zodpovědnosti. Zpětná vazba, kterou jsme získali, nám pomáhá lépe pochopit, že rozvoj výzkumné kariéry není pouze otázkou intelektuálního přínosu, ale především schopnosti navigovat v náročném administrativním a společenském prostředí.
Systémové výzvy: Dialog o kultuře akademického prostředí
Kulatý stůl ukázal, že mnohé bariéry jsou hlouběji zakořeněné a přesahují rámec dotačních titulů. Jsou to výzvy, které se týkají celého akademického ekosystému. Jejich existenci si v Agentuře uvědomuje a bereme je v potaz při nastavování našich procesů. K překonání těchto překážek se snažíme přispět zejména flexibilitou, kterou do našich programů cíleně integrujeme v souladu s interními směrnicemi.
Na kulatém stole mladé expertky a experti zmiňovali následující bariéry a potřebu jejich odstranění. Oblasti, kde TA ČR již nyní nabízí flexibilní řešení, jsme pro přehlednost označili hvězdičkou (*):
- Budování institucionálního zázemí: Kvalita projektové podpory na jednotlivých univerzitách není rovnoměrná a záleží na vnitřním nastavení. Ačkoliv TA ČR nemůže přímo suplovat roli univerzitní administrativy, věříme, že společně s vedením institucí můžeme hledat cesty, jak profesionalizovat zázemí pro výzkumné týmy a posilovat roli podpůrných pracovníků.
- Dynamika vedení a hierarchie*: Akademické prostředí tradičně vychází z ustálených hierarchických struktur. Pro mladé výzkumné lídry, kteří potřebují pro svou práci vysokou míru agility a autonomie, však může být tato rigidita vnímána jako omezující faktor.
- Kultura „nekonečné práce“: Akademické prostředí nabízí vysokou míru flexibility, která však v praxi často vede k rozostření hranic mezi prací a volným časem. Tato kultura „práce, která nikdy nekončí“, je tématem, o kterém musíme otevřeně mluvit v kontextu dlouhodobé udržitelnosti kariéry v oblasti VaVaI.
- Podpora návratu do pracovního procesu*: Strach z přerušení kariéry, zejména u výzkumnic, je společenským tématem, které vyžaduje komplexní HR politiky na fakultách. Naším cílem je, aby grantové projekty fungovaly jako stabilní pilíř, o který se výzkumnice a výzkumníci mohou opřít i v náročnějších životních fázích.
Konkrétní kroky pro snazší výzkum
Naše diskuse potvrdila, že TA ČR může a musí hrát roli aktivního partnera, který mladým výzkumnicím a výzkumníkům „uvolní ruce“ tam, kde to pravidla umožňují. Vnímáme tyto potřeby jako legitimní a snažíme se je integrovat do našich programů:
- Nové příležitosti pro začínající výzkumnice a výzkumníky: Program SIGMA – Dílčí cíl 2, v minulosti Program ZÉTA, nebo nově připravovaný mezinárodní Program KAPPA 2 – to jsou nástroje, ve kterých cílíme přímo na mladé výzkumnice a výzkumníky a jejich kariérní rozvoj.
- Administrativní odlehčení: Administrace by neměla být překážkou v samotném výzkumu. Umožňujeme proto zahrnout roli projektového manažera jako plně způsobilý náklad s flexibilní výší úvazku. Chceme, aby se výzkumníci soustředili na výzkum, nikoliv na administrativu.
- Finanční inkluze (Work-Life Balance): Kariéra v akademické sféře by neměla vyžadovat kompromisy v osobním životě. U začínajících výzkumnic a výzkumníků zohledňujeme kariérní přestávky. Definujeme také náklady na péči o děti či blízké jako způsobilé náklady projektu.
- Zlepšení informovanosti: Často nejde o nedostatek nástrojů, ale o jejich neznalost. Budeme se proto zaměřovat na sdílení praktických „use cases“, aby každý výzkumník věděl, jak může dostupnou podporu v rámci projektů efektivně využít.
TA ČR jako katalyzátor změn
Závěrem kulatého stolu je poznání, že role TA ČR přesahuje pouhé rozdělování financí. Chceme být katalyzátorem kultivace prostředí, a to pomocí flexibilního nastavení podmínek poskytování podpory.
Výzvy, o kterých jsme debatovali, nebereme jako kritiku, ale jako pozvání k modernizaci. Úspěch příštích generací výzkumnic a výzkumníků nezávisí jen na jejich talentu, ale na tom, jak pevné základy jim jako systém dokážeme připravit. Budeme proto i nadále udržovat tento dialog otevřený, protože jen tak můžeme vytvářet programy, které skutečně reflektují realitu.
Data, která hovoří jasně: Hlasy z terénu
Diskuse nebyla pouze teoretická, podložili jsme ji daty přímo od účastníků kulatého stolu. Těmi byli hlavní řešitelé projektů z programů SIGMA DC2 a ZÉTA a zástupci z univerzitních útvarů věnují se podpoře mladých, genderu a vědě. Z výsledků ankety vyplynulo, že zatímco 55 % mladých výzkumníků zvládá vedení týmu jako „docela náročnou“ disciplínu, 64 % z nich bojuje s rovnováhou mezi kariérou a rodinným životem. Jako největší bariéry označili administrativu a nedostupnost péče o blízké, což jsou přesně ty oblasti, kde chceme jako TA ČR nabídnout aktivní řešení. Zároveň nás potěšil vysoký zájem o mobilitu (přes 50 %), která je však u mladých vědců dnes úzce spjata s potřebou krátkodobých výjezdů, které dokáží skloubit s péčí o rodinu.
Zveřejněno dne 29. 6. 2026