Jak čínská patentová expanze ovlivňuje český průmysl? Nová analýza vyvrací mýty
Za posledních 20 let vzrostl počet čínských zahraničních patentů patnáctinásobně. Znamená to, že čínské firmy brzy převálcují české inovátory? Nová analýza společnosti UNICO zpracovaná pro Technologickou agenturu ČR (TA ČR) ukazuje, že realita je mnohem pestřejší. Čínská technologická konkurence není plošnou hrozbou, ale představuje spíše cílený tlak ve specifických průmyslových oblastech.
Zlomovým bodem pro čínské inovace byl rok 2015, kdy čínská vláda spustila strategii Made in China 2025 (MIC2025). Ta raketově rostoucí patentovou aktivitu usměrnila do strategických domén. Globální čínský zájem se tak soustředí na oblasti, jako jsou polovodiče, chemické procesy nebo řídicí systémy. Jak se ale tento celosvětový trend projevuje u nás?
Skrytá konkurence v českých dodavatelských řetězcích
Česko není hlavním cílem čínské patentové expanze ve střední Evropě (v přepočtu na obyvatele zájem o nás výrazně převyšuje zájem o Maďarsko i Slovensko). Přesto si u nás čínské firmy od roku 2015 nechávají patentově chránit přibližně 150 vynálezů ročně.
Profil čínských patentů u nás nekopíruje globální trendy, ale překvapivě přesně cílí na strukturu českého průmyslu. Čínská strategie u nás nestojí jen na špičkových digitálních technologiích. Naopak jde o skrytou konkurenci v klíčových průmyslových nikách – nadprůměrnou aktivitu vidíme v organické chemii, zdravotnických technologiích a strojírenských komponentech. Trh se tak dělí na dvě fronty: zatímco výrobní a chemické obory čelí objemovému tlaku, oblasti jako výpočetní technika, komunikace a biotechnologie čelí tlaku strategickému. Právě tyto oblasti přináší nejvyšší zhodnocení.
Jsou české firmy v ohrožení?
Analýza 27 vybraných českých inovativních firem ukazuje jasný obrázek:
- Kde Čína dominuje: Výrazný náskok mají čínské subjekty v oblastech telekomunikace, organické chemie či u elektrických prvků.
- Kde mají Češi navrch: V medicínských technologiích, měření, testování a inovacích textilních vláken si české firmy s přehledem drží srovnatelnou nebo dokonce silnější pozici.
Dobrou zprávou je, že analytici neprokázali přímý negativní dopad této expozice na růst tržeb našich podniků. Tlak z Číny tak má spíše nepřímou podobu – firmy musí čelit silné cenové konkurenci a riziku kopírování produktů.
Jak by měly firmy reagovat?
Z případových studií vyplývá, že samotný patent často nestačí. K udržení kroku s globální konkurencí by české firmy měly:
- Zavést proaktivní IP strategii: Ta nespočívá v pouhém hromadění patentů, ale v chytré kombinaci nástrojů ochrany duševního vlastnictví (IP) na míru danému řešení. Znamená to chránit citlivé know-how přísným utajením a kvalitními smlouvami proti únikům informací přes partnery a dodavatele, případně vollit jiné způsoby řešení.
- Udržovat technologický náskok: Rychlost vývoje a inovací je často efektivnější zbraní než právní spory.
- Sledovat trh: Selektivně monitorovat čínskou patentovou aktivitu ve vlastním oboru, aby firmy předešly nečekaným překážkám a technologickým závislostem.
Kompletní analýzu a detailní pohled na dopady strategie Made in China 2025 na český ekosystém naleznete níže.
Česko a patenty: Jak se daří exportovat české nápady do zahraničí?
V posledních letech se Česko stává díky kvalitní infrastruktuře a kvalifikovaným lidem atraktivní zemí pro nadnárodní a zahraniční firmy, které zde budují své výzkumné kapacity. Vedle pozitivních efektů rostoucích výdajů na VaV a vyšší zaměstnanosti v progresivních odvětvích s vysokou přidanou hodnotou dochází s ohledem na zvolenou strategii mateřského podniku též k ochraně nápadů českých výzkumníků a výzkumnic v zemích mateřských společností.
Aby TA ČR zjistila stav výše uvedených efektů, nechala zpracovat již tři na sebe navazující analýzy zaměřené na patentování výsledků VaV. Hlavním cílem analýz bylo zmapovat, zda to, že Česká republika v porovnání se zahraničím zaostává v patentové aktivitě, je důsledkem obecně nízké vynálezecké činnosti, nebo je nižší úroveň patentové aktivity způsobena mimo jiné „offshoringem“, tedy registrací duševního vlastnictví v zahraničí (takový patent pak není statisticky započítán jako “český”).
Dalším cílem zpracovaných studií bylo odhalit vnitřní strukturu „národního“ duševního vlastnictví v podobě patentů českých původců, tedy jak významně Česko přispívá ke světovému patentovému portfoliu a jak se chovají české subjekty z hlediska získávání duševního vlastnictví ze zahraničí.
Třetím cílem bylo zjištění “kvality” patentů, respektive zjištění, jaká je hodnota patentů českých původců, které jsou vlastněny zahraničními firmami sídlícími mimo Česko.
Výsledné analýzy jsou k dispozici na odkazech níže.
Technologická agentura ČR (TA ČR) představuje studii „Česko v technologických perspektivách“, zaměřenou na hloubkovou analýzu českého patentového portfolia. Tato analýza, vypracovaná firmou UNICO (zpracovatelem navazujícím na sérii analýz z let 2019–2023), přináší zásadní vhled do dynamiky českého inovačního prostředí.
Analýza vychází z obsáhlého datového souboru, který zahrnuje 5 822 patentů z let 2013–2023. Jejím cílem je ukázat, kdo a v jakém rozsahu formuje český inovační ekosystém a jak Česká republika sleduje nejnovější globální technologické trendy. Zjištění z analýzy jsou klíčová pro pochopení budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Klíčové cíle analýzy: Struktura pro strategické řízení
Studie přináší konkrétní vhled do pěti hlavních strategických oblastí:
- Srovnání trendů: Identifikovat stěžejní globální technologické trendy a konfrontovat je s aktuálním vývojem v Česku.
- Identifikace slabých a silných stránek: Vytipovat obory, které mohou v důsledku nastupujících trendů posílit, nebo naopak oslabit svou pozici na trhu.
- Kompatibilita metodik: Vytvořit novou metodiku analýzy, která bude plně kompatibilní s Mapováním inovačních kapacit Česka (INKA), a usnadnit tak integraci do existujícího šetření.
- Stanovení hodnoty: Identifikovat hodnotu klíčových částí patentového portfolia.
- Tvorba programů: Formulovat konkrétní doporučení pro tvorbu nových dotačních programů, připravených reagovat na nastupující technologické změny a výzvy.
Hlavní zjištění: Místo Česka na globální mapě inovací
Analýza přinesla několik klíčových poznatků:
- Odliv know-how: Průměrná míra offshoringu (odlivu know-how pod mateřské společnosti) dosahuje 30,2 %.
- Celkové zaostávání: Česká patentová aktivita celkově mírně zaostává za globálním tempem.
- Role zahraničních firem: Zahraniční firmy hrají zásadní roli v řadě klíčových technologií, přičemž aktivně stahují know-how pod své mateřské společnosti.
- Potenciál růstu: Přesto existují technologické třídy, kde si Česko buduje konkurenční výhodu a drží krok s globální špičkou.
- Nejrychlejší růstové oblasti: Bylo identifikováno 13 technologických tříd (zejména polovodiče, environmentální technologie, řídicí technologie, tepelné procesy a zařízení a ostatní spotřební zboží), které rostou nejrychleji jak ve světě, tak v Česku. Tyto obory odrážejí klíčové globální megatrendy a představují českou technologickou konkurenční výhodu.
- Strukturální mezery: Bylo rovněž identifikováno 16 technologických tříd představujících jádro strukturální mezery domácí technologické základny – tedy oblasti, kde inovační kapacity chybí právě tam, kde svět nejrychleji roste.
Tyto a další detailní zjištění naleznete ve výsledné analýze, která je k dispozici na odkazu níže.