Veřejné zakázky

Technologická agentura České republiky se dlouhodobě v oblasti veřejných investic zaměřuje na podporu inovací nejen prostřednictvím programů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, ale také v oblasti veřejného zadávání – tzv. veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou obecně vnímány jako významný nástroj, jak veřejný sektor formuluje svou poptávku, podporuje vznik kvalitnějších řešení a přispívá k rozvoji trhu.

Procesy, které jsou s veřejnými zakázkami spojené, jsou často provázeny formalistickým přístupem, tj. veřejného zadavatele zajímá splnění zákonných (administrativních) povinností. Pro nás to však znamená samostatnou odbornou disciplínu. Proč? Protože se na tyto procesy díváme účelně. Celý proces zadávání začíná úplně stejně jako každý běžný nákup. Co potřebuji a kde bych to mohl nejlépe sehnat v co nejvyšším poměru ceny a kvality? Z formálního pohledu to pak znamená naplnění níže uvedeného přístupu:

  • Jsme sami sobě srozumitelní v tom co vlastně potřebujeme a proč? Tušíme hlavní parametry pro naplnění potřeby?
  • Nemáme předem dáno, kdo potřebu uspokojí, ale soustředíme se na parametry plnění a nebojíme se uvažovat o inovacích.
  • Jsme ochotni svou potřebu a záměr konzultovat s trhem.
  • Svůj přístup a své know-how jsme ochotni nezištně sdílet s ostatními.

Z těchto důvodů k zadávání přistupujeme koncepčně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od formulace potřeby přes práci s trhem až po smluvní a licenční nastavení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a získané postupy i nástroje nabízíme k využití ostatním zadavatelům. Tato stránka je rozcestníkem k tomu, co děláme a co můžeme nabídnout dále kolegům ve veřejné správě i odborné veřejnosti, a to zejména s důrazem na inovace.

Právě inovativní veřejné zadávání chápeme jako přístup k přípravě a realizaci veřejné zakázky, který zadavateli umožňuje pořídit řešení nové, významně zlepšené nebo dosud v dané aplikaci (prostředí) běžně neuplatněné. Nemusí jít pouze o vývoj zcela nové technologie. Inovace může spočívat také v novém způsobu poskytování služby, digitalizaci nebo automatizaci procesu, efektivnější práci s daty, vyšším uživatelském komfortu, efektivnějším modelu provozu nebo i ve výrazně vylepšené spolupráci mezi zadavatelem a dodavatelem.

Tento informační rozcestník shrnuje naše zkušenosti a je určen zejména zadavatelům z oblasti veřejné správy, kteří hledají způsoby, jak zadávat kvalitněji, flexibilněji a s větším důrazem na efektivní naplnění potřeb státu, a nejlépe alespoň trochu inovativním způsobem podložený námi ověřenou praxí. 

Následující přehled shrnuje nástroje a postupy, které jako TA ČR využíváme a o které se sdílením zkušeností i konkrétní spoluprací dělíme s dalšími veřejnými zadavateli.

Oblasti, kterým se věnujeme: 

1) Inovativní veřejné zadávání –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ východiska a přístup

Zakázky na inovace jsou zpravidla veřejné zakázky, v nichž zadavatel pořizuje zboží, služby nebo stavební práce způsobem vhodným pro nákup inovativního řešení. Jsou zároveň příležitostí státu ovlivnit ekonomický vývoj země: definováním poptávky a formováním trhu. Podpoří-li zadavatel vývoj nového řešení, může toto řešení získat své místo na trhu, prospět dalším kupujícím a motivovat konkurenci ke zlepšení.

TA ČR proto chápe inovativní veřejné zadávání jako způsob, jak může veřejná správa prostřednictvím promyšlené veřejné poptávky podporovat vznik, ověřování a zavádění kvalitnějších řešení. Nejde pouze o volbu konkrétního druhu zadávacího řízení, ale o celkový přístup –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ k formulaci potřeby, práci s trhem, hodnocení kvality i smluvnímu nastavení.

V článku najdete také vlastní metodiku pro zadavatele; v přílohách je pak blíže rozveden postup v řízení o inovačním partnerství, v soutěžním dialogu a u zakázek malého rozsahu, které doprovází jednání s dodavateli.

Inovativní zadávání ovšem nezačíná u volby zadávacího postupu, ale mnohem dříve – u poctivě pojmenované potřeby. Zadavatel si musí nejprve připustit, že nehledá další rutinní dodávku, ale řešení, které zatím neexistuje, a že cesta k němu nemá předem jistý výsledek. To vyžaduje odvahu opustit zaběhnuté postupy, ochotu vyjednávat s trhem a unést míru nejistoty, kterou skutečná inovace přináší. Naše zkušenost je, že právě toto úvodní rozhodnutí – jasně pojmenovat, co zadavatel skutečně potřebuje, a připustit, že odpovědí může být inovace doprovázená vyšší mírou nejistoty – rozhoduje o úspěchu více, než volba konkrétního druhu řízení. Přečtěte si podrobnosti o inovacích v zadávání veřejných zakázek.

2) Předběžné tržní konzultace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ příprava zadání ve spolupráci s trhem

Předběžná tržní konzultace dle § 33 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ,,ZZVZ”) umožňuje zadavateli ještě před vyhlášením zakázky otevřeně prodiskutovat její nastavení s dodavateli a odborníky.

TA ČR předběžné tržní konzultace využívá soustavně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od ověření, zda je poptávané řešení vůbec dosažitelné, přes nastavení parametrů a vymezení limitů, jako standardní prvek rámcových dohod a dynamických nákupních systémů. Cílem je zadání, které je realistické, transparentní a soutěžní: takové, k němuž se trh může vyjádřit dřív, než se stane závazným. Ke konzultacím přistupujeme jako ke skutečnému dialogu – pokud z odpovědí trhu vyplyne, že je požadavek nereálný, nevhodně nastavený nebo zbytečně omezující, promítneme to do zadání ještě předtím, než zakázku vyhlásíme.

Konzultace doprovázejí prakticky všechny větší zakázkové aktivity TA ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od výzkumných projektů programu BETA přes rámcové dohody na vývoj Sdíleného Informačního Systému Technologické Agentury (také ,,SISTA”), po DNS Rozvoj nebo DNS Cloud. Výstupy z každé konzultace TA ČR zveřejňuje a podstatné závěry promítá do zadávací dokumentace. V DNSTendrech pro DNS Rozvoj se předběžná tržní konzultace stala mechanismem vtěleným přímo do šablon pro Výzvy k podání nabídky.

3) Rámcové dohody

Rámcové dohody umožňují zadavateli vytvořit stabilní smluvní základ pro opakované nebo postupné pořizování plnění. Podporují modulární a iterativní přístup, aniž by zadavatel rezignoval na transparentnost, soutěž a kontrolu nad smluvním rámcem.

TA ČR tohoto nástroje využívá zejména při rozvoji komplexních informačních systémů a služeb, kde je třeba kombinovat dlouhodobou koncepci, smluvní předvídatelnost a schopnost reagovat na nové potřeby. Rámcová dohoda se hodí tam, kde zadavatel zná celkový směr, ale ne všechny dílčí kroky dopředu – kde se plnění bude pořizovat opakovaně nebo po etapách a kde je výhodné celou spolupráci nejdříve smluvně zarámovat a teprve uvnitř tohoto rámce zadávat konkrétní dílčí plnění podle toho, jak se potřeby vyvíjejí v čase. 

Vlajkovým projektem, na němž v TA ČR využíváme zkušeností z veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu, je cesta k vytvoření sdíleného informačního systému SISTA, který TA ČR buduje a dále rozvíjí prostřednictvím navazujících rámcových dohod. Každá z nich odpovídala jiné fázi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od ověření technologické cesty přes jednoznačné architektonické rozhodnutí až po poloprovoz a rozšiřování funkčního rozsahu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a dílčí zakázky zadávané na jejich základě umožňují systém rozvíjet po krocích, soutěžně a s plnou kontrolou nad směřováním. Jak na takto budovaném systému funguje sdílení systému napříč veřejnou správou, popisujeme v článku Horizontální spolupráce nad ekosystémem SISTA.

4) Centrální zadávání prostřednictvím DNS

Pokud něco dokáže veřejným zadavatelům usnadnit opakované pořizování plnění, je to centrální zadávání –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jeho praktickým nástrojem je dynamický nákupní systém (DNS).

Dynamický nákupní systém je flexibilní nástroj pro opakované pořizování plnění, u nichž je žádoucí průběžně reagovat na vývoj trhu, technologické změny nebo aktuální potřeby zadavatele. Je vhodný zejména tam, kde zadavatel předpokládá větší počet dílčích zadávacích postupů a současně chce zachovat otevřenost systému pro nové dodavatele, kteří mohou do systému vstupovat po celou dobu jeho trvání.

Ve spojení s centrálním zadáváním dle § 9 ZZVZ získává dynamický nákupní systém další rozměr: jeden zadavatel vybuduje a provozuje nákupní systém, do kterého se ostatní subjekty zapojí jako pověřující zadavatelé a zadávají přes něj zakázky, aniž by museli vlastní systém zavádět. TA ČR tímto způsobem přetavuje své dlouholeté know-how v inovativním zadávání do praxe a nabízí jej ke sdílení dalším subjektům veřejné správy. Výsledkem je nižší administrativní zátěž, transparentní a pružný rámec a přenos zkušeností mezi zadavateli.

TA ČR provozuje centrální zadávání formou DNS ve dvou oblastech. DNS Cloud z roku 2024 je prvním komplexním nástrojem centrálního zadávání cloud computingu pro veřejnou správu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ postaveným na zkušenosti s veřejnými zakázkami v aplikovaném výzkumu v programu BETA, aktivitami ve vztahu k PCP (zadávání v předobchodní fázi) podpořenými z ESF a vyjádřenými zejména metodikou pro implementaci PCP s metodou postupného vývoje sdíleného informačního systému SISTA, reflektující princip technologické nezávislosti bez vazby na jednoho poskytovatele. PCP (Pre-Commercial Procurement neboli zadávání v předobchodní fázi) je postup, jímž zadavatel pořizuje výzkum a vývoj řešení, které na trhu zatím neexistuje. DNS Rozvoj z roku 2025 pro odborný rozvoj zaměstnanců otevírá obdobný rámec pro vzdělávací a rozvojové služby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od koučinku a mentoringu přes leadership programy až po podporu psychologického bezpečí. Oba systémy jsou otevřené dalším institucím, které se k nim mohou připojit jako pověřující zadavatelé.

DNS Rozvoj byl nominován na ocenění ve 2. ročníku Ocenění Národní strategie veřejného zadávání v ČR (v gesci MMR).

5) Horizontální spolupráce

Veřejná správa by spolu měla víc spolupracovat a sdílet zkušenosti i hotová řešení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ místo toho, aby každý úřad pořizoval totéž znovu. Nástroj, který to umožňuje vychází z judikatury Soudního dvora EU, následné kodifikace do směrnice 2014/24/EU a jeho přenesení do české právní úpravy jako § 12 ZZVZ.

Horizontální spolupráce mezi veřejnými zadavateli podle § 12 ZZVZ umožňuje veřejným zadavatelům společně naplňovat cíle ve veřejném zájmu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sdílet řešení, kapacity a know-how – aniž by mezi sebou musely soutěžit veřejnou zakázku. TA ČR horizontální spolupráci rozvíjí jako praktický model, jak ve veřejné správě přestat opakovaně pořizovat obdobné a místo toho jednou vybudované řešení nabídnout dalším k využití, společnému rozvoji i převzetí.

Horizontální spolupráci uplatňujeme v praxi na sdíleném informačním systému SISTA: TA ČR partnerům z řad veřejné správy umožňuje vstup do pilotního režimu kontinuálně vyvíjeného řešení, nabízí společný rozvoj softwarového řešení i cestu k plné samostatnosti – od podlicence ke zdrojovým kódům, přes přenesení na jinou cloudovou platformu až po konzultační podporu u navazujících zakázek. Model je od základu konstruován tak, aby žádný partner nezůstal uzamčen v konkrétním řešení. Jak takový model funguje právně, technicky i provozně – od první spolupráce až po případné osamostatnění – popisujeme v samostatném článku Horizontální spolupráce nad ekosystémem SISTA.

6) Veřejné prostředky soustředěné v programu pro pomoc veřejné správě v oblasti VaVaI

Veřejná správa někdy narazí na otázku, na kterou marně hledáme odpovědi ve veřejných zdrojích, knihovnách či u kolegů. Prostě ⁠⁠⁠⁠⁠⁠potřebujeme řešení, metodiku nebo nástroj, který si nelze jednoduše koupit, protože není běžně dostupný nebo zatím neexistuje.

Právě pro tyto situace může v oblasti inovací sloužit program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích, ve zkratce Program BETA. 

První Program BETA byl krátce po založení TA ČR, v roce 2011, převzat z jiného resortu, prakticky v původní podobě. Výzkumné potřeby veřejné správy se připravovaly na míru ve schématu: balíček finančních prostředků, formální proces veřejné zakázky s okruhem osvědčených dodavatelů z řad výzkumníků s občasným zapojením trhu. 

Program BETA podporuje aplikovaný výzkum a inovace pro potřeby orgánů státní správy – zejména těch, které samy nejsou poskytovateli podpory výzkumu a vývoje. 

TA ČR v něm vystupuje jako zadavatel, který za jednotlivé resorty soutěží a zadává výzkumné projekty formou veřejných zakázek, a převádí tak konkrétní potřeby státní správy – od regulačních a dozorových postupů přes metodiky až po informační a řídicí nástroje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do zadání řešitelného trhem. Jak se TA ČR rozvíjela, bylo postupem času namístě zavádět nové metody a nástroje pro inovativní zadávání a hledat řešitele také mimo akademickou sféru. Do praxe metody inovativního zadávání zavedl kolega Pavel Slípek, spoluautor principů zavedených již v nástupnickém Programu BETA2, který tyto postupy diseminuje mezi odbornou a laickou veřejnost, např. na Májové konferenci ÚOHS 2023.

Právě v Programu BETA začínala TA ČR budovat své know-how v inovativním zadávání, které dnes uplatňuje napříč dalšími nástroji. Zde se zrodily zkušenosti se soutěžním dialogem i se zakázkami v předobchodní fázi (tzv. PCP) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně open-source software ELZA vyvinutého přímo pro potřeby státní správy – z nichž se později vyvinul i nový přístup k technologiím, promítnutý například v postupu pro vývoj sdílených informačních systémů. Pod otevřenou licencí je software ELZA dále šířen a podporován ze strany Ministerstva vnitra. 

Problematiku vendor lock-in v oblasti informačních technologií jsme rozšířili také o pojem knowledge lock-in. Ten lépe odpovídá šíři problému, kterému nejen v oblasti technologií čelíme. Z našich zkušeností vyplývá, že znalosti promítnuté do dokumentace mohou být nedostupné nebo zastřené.

7) Evropská spolupráce a kompetenční centrum

Inovativní veřejné zadávání není tématem, které by TA ČR řešila izolovaně. Obdobným výzvám čelí veřejné instituce napříč Evropou, a proto je důležité sdílet zkušenosti, využívat osvědčené postupy a společně rozvíjet odborné kapacity pro přípravu a realizaci inovativních veřejných zakázek.

TA ČR je od roku 2010 členem evropské sítě inovačních agentur TAFTIE (The European Network of Innovation Agencies), kde mimo jiné participuje také v pracovní skupině zaměřené na inovativní zadávání veřejných zakázek. V lednu 2025 spolu s dalšími 18 zahraničními partnery předložila TA ČR návrh projektu v rámci výzvy programu Horizon Europe, zaměřeného na rozšíření spolupráce kompetenčních center. Pokud bude návrh úspěšný, vytvoříme na jeho základě národní kompetenční centrum pro inovativní zadávání. 

Tento krok by stvrdil dlouholetou práci TA ČR v této oblasti a navázal by na spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci Národní strategie veřejného zadávání. Přenos mezi ostatní zadavatele je pak zajištěn tím, že TA ČR je zároveň členem Asociace pro veřejné zakázky a zapojuje se do odborné debaty o rozvoji zadávací praxe i na straně administrátorů veřejných zakázek.

Sdílení zkušeností

Zkušenosti TA ČR mohou být inspirací pro další zadavatele, kteří hledají cesty, jak prostřednictvím veřejných zakázek podporovat kvalitnější služby, efektivnější využívání veřejných prostředků a vznik řešení s vyšší přidanou hodnotou.

Kontaktovat nás můžete na adrese: on@tacr.cz.

Odpovědný útvar: oddělení koordinace nákupu a veřejného zadávání TA ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tým, který se systematicky věnuje veřejnému zadávání, inovativním nákupním metodám a sdíleným řešením pro veřejnou správu: Jakub Požárek, Kamila Paříková, Iva Paříková, Elisa Crespi a Pavel Slípek.

Současně spolupracujeme:

  • Horizontální spolupráce: aktuálně s ministerstvem financí, o zapojení dalších resortů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ministerstvo zdravotnictví, Dům zahraniční spolupráce, ministerstvo kultury, ministerstvo zemědělství, ministerstvo vnitra –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se jedná.
  • Centrální zadávání: CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu v rámci DNS Cloud a Akademie věd ČR v rámci DNS Rozvoj.
  • Asociace a další partnerství: členství v Asociaci pro veřejné zakázky, memorandum s Digitální informační agenturou ke spolupráci nad rozvojem digitalizace veřejné správy ČR, aktivní členství v pracovní skupině TAFTIE na inovativní zadávání a dosavadní zapojení do sítě evropských kompetenčních center pro inovativní zadávání. 

Přehledově: profil zadavatele