Výzkumná spolupráce, kdysi vnímaná jako bezbřehý ocean příležitostí, dnes čelí novým výzvám. Rizika spojená s nežádoucím transferem technologií a nelegitimním vlivem ze zahraničí se stala natolik palčivým tématem, že se jím na nejvyšší úrovni zabývají vlády i akademické instituce po celém světě. Nejinak je tomu v České republice, kde se na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnilo 10. února 2025 setkání, které zahájilo sérii jednání, jež si klade za cíl najít odpověď na otázku, jak ochránit český výzkum a inovace.
Diskuse se soustředila především na rizika plynoucí ze spolupráce s Čínskou lidovou republikou. Čína, jak zaznělo na jednání, systematicky využívá poznatky z výzkumu a vývoje a technologie získané v zahraničí k posílení vlastního strategického rozvoje. Do tohoto systému jsou zapojeny i čínské akademické instituce a transfer technologií probíhá jak legálními a ilegálními, tak i mimoprávními cestami, které se pohybují na hraně dobrých mravů.
Strategie Pekingu, explicitně formulovaná v dokumentu „Made in China 2025”, se zaměřuje na prioritní oblasti, jako jsou informační technologie, robotika, nové materiály, energetika či letecké vybavení. Za nejrizikovější je pak považován výzkum s potenciálem dvojího využití, tedy jak v civilní, tak vojenské sféře. Čína k získávání poznatků využívá i cílené programy na vyhledávání talentů, které přímo oslovují zahraniční výzkumníky. Ačkoliv se často tváří jako standardní výzkumná spolupráce, jejich fungování je netransparentní a skrývá riziko nekalých úmyslů. Nejznámějším příkladem je takzvaný „Plán tisíce talentů”. V současnosti má 14 českých veřejných univerzit navázanou spolupráci s čínskými civilními univerzitami.
Evropa a Česko v protiútoku
V reakci na rostoucí hrozby zahájila Evropská unie i Česká republika přípravy na implementaci konkrétních opatření. Klíčovým dokumentem je Doporučení Rady EU o posílení bezpečnosti výzkumu z května 2024, které vyzývá členské státy k vytvoření a implementaci vlastních politik, posouzení rizik v mezinárodní spolupráci a vytvoření podpůrných struktur. Doporučení rovněž počítá se vznikem celoevropské platformy pro boj proti zahraničnímu vměšování.
Dalším stěžejním dokumentem je Doporučení Komise z října 2023, které definuje technologické oblasti s kritickým významem pro hospodářskou bezpečnost EU. Patří sem:
- Technologie pokročilých polovodičů
- Technologie umělé inteligence
- Kvantové technologie
- Biotechnologie
Česká republika se k ochraně svých zájmů hlásí v Bezpečnostní strategii ČR 2023. Vláda se v ní zavazuje aktivně napomáhat vytvoření bezpečného prostředí pro výzkum, posilovat prevenci proti nelegitimním metodám v akademické sféře a využívat mechanismus prověřování zahraničních investorů vstupujících do strategických odvětví.
Inspirace ze zahraničí: Kanada a Belgie
Česká republika se může inspirovat modely, které již fungují v zahraničí.
- Kanada zavedla dva klíčové mechanismy: Směrnici pro národní bezpečnost pro výzkumná partnerství (NSGRP), která se vztahuje na projekty se soukromým sektorem a využívá formulář pro hodnocení rizik, a Politiku pro výzkum citlivých technologií a rizikové spolupráce (STRAC). Ta obsahuje definici citlivých technologických oblastí a jmenný seznam rizikových organizací, se kterými je spolupráce omezena.
- Belgie zavádí od roku 2025 povinné hodnocení rizik u grantové agentury FWO. V případě vysokého rizika může panel podmínit udělení grantu přijetím zmírňujících opatření, která musí potvrdit vedení instituce. FWO zároveň uplatňuje přímý zákaz spolupráce s Ruskem, Běloruskem a specificky s čínskými univerzitami napojenými na armádu, známými jako „Sedm synů národní obrany”.
Cesta pro Česko: Konkrétní kroky a doporučení
Z jednání na MŠMT vyplynula řada konkrétních návrhů pro české prostředí. Poskytovatelé podpory výzkumu by měli zveřejnit jednotné prohlášení k bezpečnosti, zajistit soulad s evropskými i národními strategiemi a důsledně provádět prověřování (due diligence) partnerů a řízení rizik.
Navrhované nástroje zahrnují vytvoření celostátního Poradenského centra pro bezpečnost výzkumu, ustavení meziresortní pracovní skupiny a sjednocení politik u jednotlivých poskytovatelů. V plánu je také příprava metodických doporučení pro vysoké školy a výzkumné instituce, která jim pomohou nastavit vlastní mechanismy pro řízení rizik a posílí jejich institucionální odolnost
Cílem všech těchto opatření není izolovat český výzkum, ale nastavit jasná, transparentní a bezpečná pravidla pro mezinárodní spolupráci. V době, kdy jsou znalosti a technologie klíčovou komoditou, se ochrana duševního vlastnictví a strategických zájmů stává pro budoucnost České republiky naprosto zásadní.
Jako varování pro samotné experty a výzkumníky je třeba zdůraznit, že hrozba se netýká pouze institucionálních smluv, ale i přímého oslovování jednotlivců. Čínská strana aktivně oslovuje zahraniční výzkumníky prostřednictvím svých programů na vyhledávání talentů. Ačkoliv tyto nabídky mohou na první pohled vypadat jako běžná a legitimní výzkumná spolupráce, jejich fungování je mnohdy netransparentní a skrývá se za nimi riziko nekalých úmyslů.
Je přitom nutné si uvědomit, že náborové metody mohou být velmi sofistikované a ne vždy probíhají formou přímého oslovení experta cizí osobou. Jak bylo na jednání zdůrazněno, nelegitimní ovlivňování často zahrnuje skryté a klamavé aktivity, při kterých útočník jedná „prostřednictvím třetí strany“. V praxi to může znamenat, že prvotní kontakt nebo lákavá nabídka ke spolupráci přijde od kolegy, známého z konference či jiného kontaktu z profesní sítě. Tento prostředník si přitom nemusí být plně vědom, že je využíván k prosazování cizích zájmů. Právě využití existujících profesních a sociálních vazeb činí tuto hrozbu obzvláště zákeřnou a hůře rozpoznatelnou, což od výzkumné komunity vyžaduje o to vyšší míru ostražitosti.
Výzkumníci by proto měli být nanejvýš obezřetní při přijímání podobných nabídek a důkladně zvažovat nejen přínos, ale i potenciální bezpečnostní rizika a netransparentní pozadí nabízené kooperace.