Technologická agentura ČR (dále jen „TA ČR”) zveřejňuje tematické zaměření 19. veřejné soutěže v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA – dílčí cíl 2, Začínající výzkumníci/výzkumnice a vyrovnávání příležitostí v projektech aplikovaného výzkumu – (dále jen „Program SIGMA – DC2”).
Pro danou veřejnou soutěž bylo stanoveno 5 výzkumných témat. Uchazeči při podání návrhu projektu v SISTA povinně zvolí jedno téma, se kterým je jejich návrh projektu v souladu.
Jedná se o následující témata:
1) Technologie a provoz v sektoru ekonomiky nízkých výšek (LAE)
Ekonomika nízkých letových výšek (LAE) je nově vznikající ekonomický sektor, který zahrnuje veškeré komerční činnosti, služby a podnikání prováděné primárně ve vzdušném prostoru pod 1 000 metrů (nad úrovní terénu). Cílem je vývoj hardwarových a softwarových řešení v oblasti LAE, která odstraní klíčové technologické překážky nasazení bezpilotních prostředků napříč sektory a umožní českému průmyslu vstoupit do globálních dodavatelských řetězců. Témata zahrnují např. navigaci odolnou proti rušení GPS, senzoriku, záchranné padákové systémy, lehké konstrukce, energetiku a nabíjení, AI algoritmy autonomního řízení, zabezpečenou komunikaci 5G/6G a kooperaci vzdušných (UAV) a pozemních (UGV) dronů či dalších subjektů. Očekávaná aplikace výsledků míří primárně mimo dopravní sektor, např. průmyslové a výškové inspekce, precizní zemědělství, záchranné a bezpečnostní operace atd. Jedná se tedy o zaměření na technologie a komponenty, které mají široké uplatnění napříč průmyslovým sektorem. Oblast LAE je totiž důležité vnímat jako technologickou platformu s více odvětvími.
Téma nezahrnuje výzkum čistě dopravních systémů, řízení letového provozu (U-space), městské letecké mobility ani regulaci a certifikaci v rámci civilní dopravy, které jsou předmětem programu DOPRAVA 2030.
2) AI a big data v pokročilých biotechnologiích
Biologické vědy procházejí masivní digitalizací, přičemž využití umělé inteligence a analytiky rozsáhlých dat představuje klíčový inovační impuls. Téma reaguje na tento trend a zaměřuje se na podporu transdisciplinárního aplikovaného výzkumu na rozhraní biologie, medicíny, chemie nebo informatiky. Cílem je vývoj konkrétních softwarových nástrojů, prediktivních modelů či technologií, které nevyžadují zdlouhavé klinické testování a umožňují ověřit funkční koncept či prototyp v horizontu kratšího projektu. Podpořené projekty budou řešit výzkumné výzvy v jedné ze dvou klíčových oblastí: 1) digitální zdravotnictví a MedTech (např. AI pro neinvazivní a včasnou diagnostiku, digitální biomarkery a nositelná senzorika, inteligentní diagnostické a prediktivní modely pro MedTech) nebo 2) průmyslové biotechnologie, včetně biotechnologií pro cirkularitu (např. zefektivnění výrobních postupů v chemickém, potravinářském či farmaceutickém průmyslu s využitím AI, využití AI pro in-silico návrh funkčních proteinů a enzymů, zpracování komplexních biologických dat, cirkulární bioprocesy a valorizace vedlejších produktů). Řešení těchto témat umožní mladým výzkumníkům přinést do praxe jak aplikovatelná softwarová a algoritmická řešení, tak inovativní technologie a procesy s vysokou přidanou hodnotou pro zdraví i udržitelný průmysl.
3) Digitální technologie a duševní zdraví
Téma reaguje na civilizační výzvy v oblasti duševního zdraví a zaměřuje se na podporu transdisciplinárního aplikovaného výzkumu na rozhraní technologií, kreativních odvětví, společensko-humanitních věd a medicíny (zejména kognitivní neurologie, psychiatrie a gerontologie). Cílem je vývoj aplikovatelných technologií, produktů a funkčních prototypů (softwarových, hardwarových či kombinovaných), které transformují poznatky o lidském chování a kognitivních procesech do praktických řešení. Výzkumné projekty budou zaměřeny na výzvy spojené primárně s mladou generací (kognitivní vývoj, vliv digitálního a AI prostředí) nebo seniory (kognitivní trénink, prevence demence a sociální izolace), například: terapeutické a asistenční technologie (využití virtuální reality, her, interaktivních avatarů či biofeedbacku pro kognitivní rehabilitaci a nácvik dovedností), nástroje pro včasný screening a diagnostiku (využití AI a senzorických dat pro neinvazivní detekci kognitivního úpadku či psychických obtíží) či technologie pro zdravé digitální prostředí (uživatelská rozhraní a aplikace posilující mentální odolnost a digitální well-being). Řešení těchto témat umožní mladým výzkumníkům přinést do praxe uplatnitelné technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou a přímým společenským dopadem.
4) Aditivní a vybrané technologie výroby
Téma se soustředí na podporu aplikovaného výzkumu zaměřeného na řešení budoucích výzev, materiálových limitů a technologických rizik spojených s rozvojem průmyslové aditivní výroby (3D tisku) a dalších vybraných výrobních technologií. Podpořené projekty budou řešit konkrétní výzkumná témata v klíčových oblastech výroby s potenciálem rychlého přenosu do praxe. Projekty budou zaměřené na jednu či kombinaci následujících technologií: pokročilá aditivní výroba a její udržitelnost, laserové technologie, dělení a opracování materiálů vysokotlakým vodním paprskem a plazmové technologie. Řešení těchto výzev umožní mladým výzkumníkům vyvinout funkční prototypy, ověřené technologie a nové výrobní postupy s vysokou přidanou hodnotou a přímou uplatnitelností ve strojírenství, automotive, letectví či optice.
5) Pokročilé, funkční a udržitelné materiály
Téma se zaměřuje na aplikovaný výzkum v oblasti pokročilých, funkčních a udržitelných materiálů s vysokou přidanou hodnotou a na vývoj nových postupů pro jejich výrobu, zpracování a opětovné využití. Podpořené projekty by měly propojovat fyziku pevných látek, chemii, materiálové inženýrství či nanotechnologie při řešení konkrétních výzkumných výzev s vysokým potenciálem rychlého přenosu do praxe – například: pokročilé povrchové úpravy a povlakování (šetrné laserové a plazmové technologie či odolné vrstvy nahrazující toxické chemikálie), funkční a inteligentní materiály (ultralehké kompozity, antimikrobiální povrchy a materiály zamezující mikrobiálnímu osídlení a tvorbě biofilmů, slitiny pro extrémní zátěž v energetice či letectví a materiály pro senzorické a optické aplikace), a udržitelné materiály, substituce a cirkularita (náhrada kritických, vzácných a deficitních surovin, pokročilá recyklace a regenerace technických polymerů, kompozitů a bateriových materiálů či design materiálů pro jejich snadnější opětovné zpracování). Řešení těchto témat umožní mladým výzkumníkům vytvořit v krátkodobých projektech patentovatelná řešení, funkční vzorky a nové postupy posilující soběstačnost, ekologickou transformaci a konkurenceschopnost českého průmyslu.
Zveřejněno dne 12. 10. 2026