Matúš Šucha, Pavel Komárek
Technologická agentura ČR (TA ČR) sehrála klíčovou roli v nedávné úpravě definice „průmyslového výzkumu” v legislativě Evropské unie. Díky iniciativě TA ČR se podařilo prosadit změnu překladu pojmu „product” v oficiálních dokumentech, což přispěje k vyjasnění a zjednodušení administrace projektů výzkumu a vývoje. Tato změna je zvláště důležitá pro oblast společenských a humanitních věd a umění (SHUV), kde dosavadní nejasnosti bránily plnému využití finančních prostředků z evropských fondů. TA ČR se o změnu snažila již od roku 2014 a dne 26. února 2025 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna oprava Nařízení Komise (EU) 2023/1315.
V červnu roku 2014 došlo ke změně Nařízení Komise (ES) č. 651/2014 a Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací Úřední věstník Evropské unie C 198, kdy byla zavedena nová definice pojmu „průmyslový výzkum“ („industrial research“), popsána v českém překladu takto:
„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb; zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí a/nebo v prostředí se simulovaným rozhraním stávajících systémů a rovněž výrobu pilotních linek v malém měřítku za účelem otestování a ověření výkonnosti výrobní metody, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie, pokud tyto prototypy a pilotní linky nelze využít komerčně.
Tehdejší předsedkyně TA ČR Rut Bízková se v říjnu 2014 obrátila dopisem na místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka a upozornila na nejasnosti mezi pojmy „průmyslový výzkum“ a „aplikovaný výzkum“, a na nepřesnost překladu anglického slova „product“ jako „výrobek“ namísto „produkt“. Místopředseda vlády odpověděl dopisem, kde uznává potenciální potíže s výkladem, nicméně dle jeho názoru jde především o správné chápání celé definice, nikoliv samostatného pojmu bez kontextu. Konkrétně v odpovědi uvedl „že si jsou vědomi některých nejasností ve vymezení daných pojmů ve vztahu k našemu uspořádání systému výzkumu a vývoje, bohužel nám nepřísluší komentovat oficiální úřední překlad vydaný v Úředním věstníku Evropské unie, ani jeho význam“. Dále v dopise dodává, „že se domnívá, že pojem průmyslový výzkum je pouze vymezením kategorie podpory pro stanovení intenzity podpory z veřejných prostředků. Nicméně jeho definice podle Nařízení Komise umožňuje zohlednění nejen toho, co je historicky u nás vnímáno jako průmysl (ve vazbě na slovo výrobek), ale aplikací slov postup nebo služba lze dovozovat, že zahrnuje i to, co ve svém dopise označujete za neprůmyslový výzkum“. Tedy dle našeho názoru se jedná jen o otázku výkladu a vnímání významu celého popisu definice.“
V říjnu roku 2023 došlo k dalšímu úpravě Nařízení Komise (EU) 2023/1315, jejímž cílem bylo přispět k digitalizaci Evropy. To vedlo i k úpravě definice „průmyslový výzkum“, v českém překladu takto:
„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové technologie).
Zde se v jedné definici objevily dva překlady anglického termínu „product“ – jako „produkt“ i „výrobek“, konkrétně v části popisující digitalizaci, kdy je obtížné mluvit o výrobcích, je použit termín „digitální produkty“. To by, dle názoru TA ČR, mohlo v budoucnu způsobit komplikace v tom, zda se definice „průmyslový výzkum“ vztahuje i na „výzkum neprůmyslový“, kdy výsledkem neprůmyslových výzkumných aktivit není výrobek. Zjevně zde nešlo o úmysl nebo záměr překladatele, ale pouze o nedorozumění.
TA ČR se proto obrátila přímo na generální ředitelství pro překlady (DG Translation) Evropské komise, aby tuto nepřesnost vysvětlila a případně napravila. To se ve spolupráci se Sekcí pro vědu, výzkum a inovace ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška, Oddělením pro legislativní proces EU Úřadu vlády ČR a zmíněnou DG Translation relativně rychle povedlo. Provedená změna nezahrnovala pouze úpravu definice průmyslového výzkumu, ale v celém textu nařízení se nyní jednotně používá termín „produkt“ namísto „výrobek“.
Tato úprava má zásadní význam pro širší chápání „průmyslového výzkumu“, které zahrnuje i „neprůmyslový výzkum“, například v oblasti SHUV. Dlouhodobě se ukázalo, že dosavadní nejasnosti bránily plnému využití finančních prostředků z evropských fondů pro aplikovaný výzkum v SHUV.
Příkladem je Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) pod gescí MŠMT, který nabízí značné možnosti podpory pro SHUV, zatímco navazující Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) pod gescí MPO, takové možnosti pro aplikovaný výzkum v oblasti SHUV dosud neměl. Tato skutečnost vede k tomu, že nelze podávat projekty aplikovaného výzkumu v této výzkumné oblasti, nelze tedy dosáhnout výsledků, které by bylo možno uplatnit v hodnocení výzkumných organizací a tím dochází ke snížení institucionální podpory pro výzkumné organizace v SHUV. Nová, jasnější definice a upravení pojmů by měly tyto rozdíly odstranit a umožnit spravedlivější rozdělení prostředků.
Všimněme si ještě pojmu „industry“, který překládáme slovem „průmysl“. V obou jazycích však má rozdílný význam. Zatímco český termín zahrnuje ve vazbě na kompetenční zákon z roku 1969 průmysl lehký, těžký, těžební a zpracovatelský, tak anglický termín zahrnuje celou oblast znalostní ekonomiky. Z tohoto důvodu MŠMT v roce 2007 při přípravě Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace provedlo změnu textu tam, kde se původně se mluvilo o spolupráci výzkumných organizací s průmyslem, na spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou. Díky této úpravě mohl vzniknout např. Národní ústav duševního zdraví, popř. ICRC FNUSA v Brně apod. Ukazuje se stále zřetelněji, že v naší republice, která je historicky průmyslovou zemí, je tradiční chápání pojmu průmysl stále velmi silné. Proto se začíná stále častěji používat slovo industry tam, kde by český termín mátl. Jako příklad lze uvést letošní 65. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, kdy významnou částí doprovodného programu byly Zlín Industry Days, které dávaly možnost zapojení začínajícím tvůrcům, studentům a producentům, ale byla tam i témata od podpory regionální produkce přes technologické inovace až po mezinárodní zkušenosti s tvorbou filmů pro děti a mládež apod. Z tohoto krátkého přehledu je zřejmé, že by název Zlínské průmyslové dny podstatu akce nevystihnul. Zdá se, že si budeme muset zvyknout, že se slovo industry stane, jako řada jiných, součástí našeho jazyka.
Zveřejněno dne 13. 8. 2025